Přesně, precizně a nikdy jinak!

Hudba mě vábila odjakživa. Stala jsem se nadšenou studentkou základní umělecké školy a učila se hrát na různé hudební nástroje. Výuka byla zaměřena na cvičení a vystupování, což pohltilo téměř všechen můj volný čas. Zahrát čistě a přesně, to jsem se naučila. Byl to jediný můj cíl. Nenápadně se však začaly ozývat pochybnosti, zda je to opravdu všechno, co mi hudba může nabídnout. Hrála jsem podle přání a pocitů jiných a můj vnitřní umělec pomalu usínal. Uvědomila jsem si, že hudbu neprožívám, necítím ji, jen interpretuji.

Promarněné roky

Brzy poté přišla chvíle rozčarování, jež ukončila mé hraní. Tehdy jsem se setkala s hudebníky, kteří společně improvizovali. Bylo to krásné, hluboké a divoké. Seděla jsem s nimi, flétnu připravenou, ale nedokázala jsem se přidat. Po tolika letech učení! Po tolika vystoupeních a úspěšných soutěžích jsem nebyla schopna s nimi hrát. Bez not a vedení jsem byla ztracena. Pocit marnosti a zbytečně vynaloženého úsilí mi svázal muzikantskou duši na celé dva roky.

Nemůžu bez tebe být

Svou hudební krizi vidím zpětně spíše jako zastavení nutné pro nový vhled. Chtěla jsem svět hudby opustit, ale ona mi to nedovolila. Číhala na různých místech a trpělivě na sebe upozorňovala. Melodie a rytmy pluly mým krevním řečištěm a já jsem se rozhodla přistoupit k nim z opačné strany; vyměnit dril a preciznost za kreativitu a improvizaci. Změnou přístupu mi otevřela náruč nedozírná krása rytmu.

S čerstvým zápalem jsem začala studovat hru na rámové bubny, djembe, různé druhy fléten a melodických nástrojů. Objevila jsem nespočet tradičních rytmů, které jsou dodnes součástí mnoha kultur. Vyhledávala jsem kurzy místních i zahraničních lektorů. Oslnily mě možnosti muzikoterapie. Začala jsem propojovat rytmy s tancem, pořádat kurzy bubnování, iniciovala vznik ženské bubenické skupiny Luna…a to je pouze zlomek toho, co mi hudba díky jinému pohledu umožnila.

Rytmy jsou dar shůry pro každého z nás

Čas ve společnosti rytmů obohatí každého, kdo má o hudbu zájem. Na všech našich kurzech sleduji, jak se lidem rozzáří tváře, když překonají ostych a začnou hrát. Zahodí-li staré nálepky o nedostatku talentu, citu, sluchu a své hudební nepatřičnosti, rozkvétají, tvoří a nechají pak rytmus znovu kouzlit ve svém životě.

Nabízíme prostředí, kde se zdánlivá chyba v hraní mění v příležitost zahrát jinak a často nás to jinak inspiruje ke vzniku nového rytmu, který by se bez „chyby“ nerozezněl.

Možná zjistíte, že rytmus je právě to, co chcete svému životu dopřát.